Když očista, tak pořádná :) na mnoha webech lze nalézt, jak je čištění důležité a čím vším si zanášíme organismus. Už ne tolik webů však zohledňuje jako zdroj znečištění oděvy, které dnes a denně používáme. .. Protiplísňové látky, chemická barviva, ustalovače, rezistory proti skvrnám a zpomalovače hoření – tento jedovatý koktejl látek se nachází v oblečení, které si kupujeme. Umělé přísady do textilu jsou toxické nejen pro nás, ale i pro životní prostředí. Na štítcích nenajdete velmi mnoho informací, které by spotřebitele před nebezpečím vystavení se účinkům chemických látek varovaly. Jakmile se bavlna sklidí z pole, odchází do textilní továrny, kde se může anebo nemusí míchat s umělými vlákny, nylonem nebo polyesterem. V průběhu výroby se bavlna často ošetřuje různými chemikáliemi, díky kterým jsou pro zákazníka lákavější. Jde např. o protizápachové látky nebo ošetření proti mačkavosti. Zboží pak vypadá na věšáku hezky a snáze přiláká pozornost koupěchtivých davů. Syntetické plastifikační přísady vám z šatů udělají atraktivní zboží, které je měkčí na dotek a nemačká se. Tyto uměle vyráběné chemikálie však na naše zdraví mohou mít neblahé účinky, o kterých ani netušíme.
Chemikálie v oděvech a všude kolem
Od doby průmyslové revoluce jsou nebezpečné chemikálie součástí našeho života a jsou všude kolem nás. Jsme jim vystavováni už v době, kdy jsme ještě v děloze matky, a proto vyhnout se jejich nežádoucím účinkům může být pořádně těžký úkol. To je také jedním z důvodů, proč neexistuje žádná legislativa, která by používání chemických látek v oděvním průmyslu zakázala. Autorka pojednání Děti bez chemie (orig. Chemical Free Kids) Dr. Lantzová zaznamenává závratné množství nových chemikálií, které se každý rok objevují v neustále expandujícím průmyslu, a kterým jsme vystavováni. Na svém blogu Lantzová píše: „V Austrálii je nyní zaregistrováno 80 tisíc používaných chemických látek (z toho 40 tisíc průmyslových chemikálií), které se nacházejí ve výrobcích každodenní spotřeby, od potravin a obalů potravin, až po oblečení, stavební materiály, vodu, čistící produkty a hygienické potřeby. Přesto nebylo 75 procent těchto látek testováno s ohledem na jejich škodlivost lidskému tělu a životnímu prostředí." V textilním průmyslu se často používá formaldehyd, aby se zabránilo sražení tkaniny a pouštění barev. Další běžně používanou látkou jsou ftaláty, které jsou rovněž jedovaté. Ftaláty se v širokém měřítku používají ke změkčení textilií. Navzdory tomu, že olovo zasahuje do vývoje nervového systému u dětí a snižuje jejich IQ, používá se ke stabilizování barviv v PVC (jeho použití poléhá stanoveným limitům). Další chemikálií používanou k ustálení barviv je kadmium, které bylo americkými zdravotnickými úřady prohlášeno za rakovinotvornou látku.
Oblečení pro miminka a děti
Své děti bychom nikdy vědomě nevystavili jedovatým prostředkům na uklízení a praní, a přesto se jim nevyhnou, neboť jsou skryté v jejich oblečení. Starosti způsobuje zejména fakt, že děti jsou k vystavení chemickým látkám náchylnější než dospělí. Je to způsobeno tím, že mají tenčí a prostupnější kůži, jakož i méně vyvinutý detoxifikační systém. Když se na štítku pyžama tvrdí, že je „odolné vůči ohni", možná jsme klidnější, protože si myslíme, že jsme pro své ratolesti vybrali bezpečnější zboží. Odolnost ohni ovšem znamená, že byl oděv ošetřen chemikáliemi, které zpomalují hoření, jako např. chlórem, brómem a sloučeninami založenými na fosfátech. Látky zpomalující hoření, stejně jako všechny další chemikálie používané v textiliích, se do těla vstřebávají kůží nebo vdechováním při jejich odpařování.
Bezpečnější alternativy
Dobrou alternativou k „ohni odolným" pyžamům je koupit přiléhavou kombinézu pro děti ve věku do 9 měsíců. Obepnuté oblečení je méně riskantní, protože u volných svršků je větší pravděpodobnost, že v blízkosti ohně vzplanou. Alespoň to tvrdí bezpečnostní komise amerických spotřebitelů. Jiným řešením je poohlédnout se po oděvech z přírodních vláken, jako bio bavlna, vlna, bambus, kopřiva a konopí. Ekologické textilie nejsou chemicky ošetřované ani při pěstování materiálu, ani při samotné výrobě. Samozřejmě je třeba počítat s tím, že označení „bio" znamená, že budou dražší, protože jde o specializovaný segment trhu a nemohou soutěžit s tvrdou konkurencí nabízející super levné oděvy vyráběné levnou pracovní silou. Pokud s nimi ale budete dobře zacházet a prát je podle doporučení výrobců, vydrží vám dlouho. Konopí a bambus jsou obzvlášť odolné s dlouhou životností a přitom jsou překvapivě měkké na dotek. I když je bio oblečení poněkud nesnadné sehnat v kamenných obchodech, existuje několik internetových obchodů, které jej nabízejí. Další tip je oprat nový oděv několikrát před tím, než ho budete nosit, čímž by se měly snížit pozůstatky chemikálií a pesticidů v bavlně. Varování na štítku „Před nošením operte" značí, že věc obsahuje chemické látky, které mohou dráždit pokožku, takže je nejlepší tuto radu poslechnout a to platí zejména u dětí. Koupě šatů ze second handu je dalším způsobem, jak zredukovat množství chemikálií, protože takové oblečení už bylo nošeno a práno vícekrát a tím pádem by mělo být bezpečnější a také levnější. A navíc přispějete k ochraně životního prostředí. ze zdroje: http://www.velkaepocha.sk/2011120718599/Chemicke-obleceni-Jedovata-pravda-o-tom-co-se-nachazi-v-textilu-ktery-nosime.html
ความคิดเห็น